Svet-Stranek.cz
SDH Bystré

První pomoc:hasiči Bystré

První pomoc

První pomoc






NEHODY - základní postup

Nehody

Postup první pomoci u větších nehod, autonehody, požáry
V případě velké nehody je potřeba zvládnout více postižených najednou. Zde je rozhodující klidný, systematický přístup a vzájemná spolupráce. Důležitá je také vlastní bezpečnost.


V případě většího počtu zachránců by měl nejzkušenější z nich (zdravotník, lékař) převzít vedení. Prvním cílem je zajistit, aby se záchranné složky dozvěděly o dané situaci (zavolání ZZS), a také - pokud je to možné - zabezpečení místa nehody (uzavření unikajícího plynu, výstražný trojúhelník a odklonění dopravy..). V případě zjištění nebezpečí o něm neprodleně informujte (havárie cisterny s nebezpečným nákladem a další).

Pokud je místo nehody pro zachránce bezpečné, můžete začít s poskytováním první pomoci a rozdělením zraněných. Prioritou je ošetření život ohrožujících stavů, lehce raněné z místa nehody odsouvejte stranou. Po příjezdu záchranných složek dbejte pokynů velitele zásahu.


Nejdůležitější je však vždy bezpečnost zachránce!

Autonehody
•Zajistěte označení místa nehody (výstražná světla, trojúhelník, zastavení dopravy)
•Dbejte na vlastní bezpečnost - při pohybu ve vozovce mějte pokud možno výstražnou vestu
•Pokud je to bezpečné, zajistěte vozidla proti pohybu a vypněte zapalování
•Dávejte pozor na možná nebezpečí (unikající palivo, nestabilní převrácené vozidlo)
•Není-li to nezbytné, s osobami ve vozidlech nehýbejte (hrozí poškození páteře). Výjímkou je potřeba manipulace pro poskytnutí život zachraňujících úkonů - v tomto případě se snažte co nejvíce fixovat páteř postiženého
Požáry
•Pokud je to bezpečné, odstraňte z dosahu ohně hořlavé předměty
•Hořící oděv na postiženém uhasíte tak, že ho pokud možno zabalíte do silné tkaniny, a budete ho převalovat po zemi dokud se plameny neudusí




POPÁLENINY A OPAŘENINY

Popálenina



Popáleniny patří k nejtěžším úrazům lidské traumatologie
Úvod : Patří k nejtěžším úrazům lidské traumatologie, často zanechávající jizvy nejen fyzické, ale i psychické. Vyžadují nejkomplikovanější, nejdelší a nejnákladnější léčbu. Celková závažnost poškození závisí na rozsahu, hloubce, věku (problémy u dětí a starších lidí), umístění a příčině (přímý kontakt / sálání).

Čím popáleniny ohrožují postiženého :
· Rozvojem šoku (ztráta tekutin, bolest)
· Infekcí
· Ztrátou tvaru a funkce tkáně (jizevnaté hojení)
1. Určení rozsahu poškození: velikost popálené plochy můžeme orientačně odhadnout dle tzv. pravidla devíti. Při (velmi) malých plochách pak pomocí poměru 1% = plocha dlaně jedné ruky postiženého. Poškození více jak 15% u dospělých a 10% u dětí vede k rozvoji šoku
2. Určení hloubky poškození :

2.1. I. stupeň (epidermální) kůže je zarudlá a silně pálí. Hojí se vcelku rychle - řádově dny.

2.2. II. stupeň (dermální) tvoří se puchýře vyplněné plazmou, které silně bolí. Je to nejbolestivější stupeň, protože dochází k poškození podkoží. Hojí se několik týdnů.

2.3. III. stupeň (subdermální) nejhlubší. Dochází k odumření tkáně (zuhelnatění), je méně bolestivější než druhý stupeň, protože došlo ke zničení receptorů vnímajících bolest. Často je nutná transplantace kůže. Zůstávají jizvy, hojí se měsíce.

Pozn.: Někdy bývají popáleniny děleny do 4 stupňů, kde 3. je kombinací puchýřů a začínající nekrózy a 4. je naprosté zničení tkáně.
3. Věk a zdravotní stav postiženého: horší průběh popálenin je u dětí (jemná kůže) a starších lidí (suchá atrofická kůže)

4. Umístění poranění: závažnost v pořadí (od největší) ? ruce (ztráta soběstačnosti), obličej a krk (výživa a zohavení), nohy (ztráta pohyblivosti) a trup.

5. Příčiny popálenin: vždy je horší přímý kontakt s předmětem (žhavý kov), než přenos energie (sluneční paprsky). Rozhodující je výška teploty a doba působení tepla.

5.1. Popáleniny 1. stupně mohou vzniknout v důsledku působení tepla již od cca. 50°C

5.2. Popáleniny 2. stupně mohou být způsobeny např. Teplotou 60°C působící po dobu 60s

5.3. Popáleniny 3.stupně mohou být způsobeny teplotou 100°C působící po dobu 5 sekund (ne však varem)

První pomoc:

A. Technická první pomoc

uhašení ohně, svlečení horkého, či mokrého oděvu (pokud není přiškvařen), odstranění vodičů tepla z postiženého (prsteny, náušnice, náramky) ? též kvůli možnosti otoku. Také je nutné zabránit dalšímu působení tepla tzn. dostat postiženého z horkého prostředí.

B. Zdravotnická první pomoc

a. Posazení, či položení postiženého
b. I. a II. stupeň dostatečně dlouho chladíme (dokud přináší úlevu), alespoň však 20 minut. Chladíme nejlépe tekoucí studenou vodou. U velmi malých dětí chlazení neprovádíme z důvodu hrozícího chladového šoku.
c. III. stupeň nechladíme, protože došlo k celkovému zničení tkáně a hrozí infekce.
d. Ránu sterilně překryjeme ? nejlépe originálním zdravotnickým materiálem (nekryjeme I. stupeň, obličej a krk)
e. Pokud se jedná o popálenou končetinu, tak ji po ošetření šetrně zafixujeme.

C. Poznámky:

a. Puchýře nepropichujeme.
b. Příškvary (oděv, dehet) nestrháváme, pouze na volném okraji odstřihneme.
c. Nikdy nepoužíváme žádné masti, zásypy či léky proti bolesti. Mohou zkreslit pozdější lékařskou diagnózu.
d. Dáváme obzvlášť velký pozor na příznaky šoku, u rozsáhlejších popálenin provádíme preventivní protišoková opatření.

Při sterilním krytí rukou vkládáme mezi prsty záložky z gázy.


KRVÁCENÍ (obecně)


Krvácení je bezesporu jedním z nejvážnějších a nejnebezpečnějších poraněních, a to hned z několika důvodů, které si přebereme na následujících řádcích.

Krvácení je děj, při kterém krev samovolně vytéká z narušených tkání a cév. Z toho plyne, že krvácení musíme dělit hned podle několika kritérií: typ poranění, místo poranění, a rozsah poranění. V tomto článku se zaměříme na jednotlivé typy krvácení. Rozlišujeme tři základní typy krvácení : vlásečnicové, žilní a tepenné.
Dělení krvácení, ošetření

1. Vlásečnicové krvácení není povětšinou spojeno s nějakým větším úrazem, jde převážně o známé krvácení z nosu (které se stává vděčným tématem díky mnoha pochybným radám typu: "Musíš zaklonit hlavu"). Vlásečnicové krvácení většinou po nějaké chvíli samo ustane.

2. Žilní krvácení. Zde už může jít o poranění všech možných typů. Důležité je však vědět, že krev vytékající z rány při tomto typu krvácení má tmavě červenou barvu a vytéká vcelku pomalu. Toto krvácení již vyžaduje ošetření (hlavně v závislosti na rozsahu). Pokud se jedná o končetinu, je dobré ji dostat do polohy nad srdce (viz obrázek) kvůli snížení tlaku v končetině a poté ji obvážeme příslušným obvazem (viz. Obvazová technika). Měli by jsme mít na paměti, že jakákoliv dezinfekce nepatří přímo do rány, ale pouze do jejího okolí, protože jinak se bude poranění těžce hojit.

3. Tepenné krvácení. Je nejzávažnějším typem krvácení, protože může velice rychle dojít k velkým ztrátám krve. Krev je světle červená (barva krve však není rozhodující, při dušení může mít krev barvu tmavě červenou) a vystřikuje z rány, což může mít za následek šok (viz. šokové stavy). U tepenného krvácení musíme postupovat velice rychle. Jako první stiskneme tlakový bod a pokud se jedná o končetinu snažíme se jí v rámci možností dostat nad srdce. Těmito úkony by se nám mělo podařit dostatečně zmírnit intenzitu krvácení. Dále začneme s přikládáním tlakového obvazu (viz obvazová technika). Při správné aplikaci obvazu by se nám mělo podařit krvácení zastavit.


ZAŠKRCOVADLO (škrtidlo) a jeho použití


Použití zaškrcovadla, přehled případů jeho použití, jak se se škrtidlem zachází

Přiložení zaškrcovadla je vyjímečný a agresivní způsob zástavy krvácení (nedostatek O2 a živin, hromadění toxinu v končetině), přesto je v určitých případech účinný.

Standardně se používá Martinovo (pryžové) zaškrcovadlo, improvizovat můžeme trojcípým šátkem složeným do kravaty a uvázaným tzv. liščí smyčkou apod. V žádném případě nezaškrcujeme tkaničkou, tenkým páskem -> můžeme druhotně poranit nervové cévní svazky (šířka zaškrcovadla by měla být min. 5 cm).
Případy použití zaškrcovadla:
· masivní krvácení z pažní či stehenní tepny
· úrazová amputace
· prosakuje-li 3. vrstva tlakového obvazu
· otevřená zlomenina s masivním krvácením
· zaklíněné cizí těleso v ráně s masivním krvácením
· uštknutí (mírné, povrchové zaškrcení žilního oběhu)
· crush syndrom (syndrom ze zasypání)
· dočasně (více zraněných než zachránců)
Technika přikládání:
· pokud možno zaškrcovat ve zvýšené poloze končetiny
· zaškrcovadlo přikládáme "nad ránu" směrem k srdci, co nejvíc do blízkosti rány (ne však na klouby a těsně ke kloubům - v této oblasti se nachází velké množství nervů, které bychom mohli poškodit), dáváme jej přes oděv, obvaz, či vypodkládáme
· přiložíme časový údaj o zaškrcení
· zaškrcenou končetinu znehybníme a chladíme => správně zaškrcená končetina je bledá a chladná s nehmatným tepem na okrajové části
Poznámky:
· nezapomeneme ošetřit krvácející ránu
· přiložené zaškrcovadlo nepovolujeme (pravomoc pouze lékaře) - kromě dočasného přiložení


TLAKOVÉ BODY OBECNĚ :

Slouží k nouzovému zastavení tepenného krvácení. Jsou to místa, kde snadno nahmatáme přívodnou tepnu a přitlačíme ji ke kosti. Při správném stlačení dojde k okamžité zástavě krvácení. Pokud jde o končetinu držíme ji nad úrovní srdce.

Hlava
· Spánková tepna(1): stlačujeme asi prst před ušním boltcem. Při krvácení z hlavy
· Lícní tepna(2): mačkáme před okrajem žvýkacího svalu v místě, kde tepna přechází přes dolní okraj dolní čelisti. Při krvácení z úst a tváře
Krk
· Krkavice(3): při předním okraji kývače asi uprostřed jeho délky (vedle ohryzku). Při krvácení z jazyka, nebo krční tepny (stlačuje se pouze na postižené straně, při stlačení obou se přeruší přívod krve k mozku a postižený může upadnout do bezvědomí)
Horní končetina
· Podklíčková tepna(4): stlačujeme nad klíční kostí ve vnitřní třetině. Při krvácení z ramene, amputaci horní končetiny
· Pažní tepna(5): stlačujeme v mezisvalové rýze v horní třetině. Při krvácení z předloktí a ruky
Břicho
· Břišní tlakový bod(6): tesně nad pupkem, tiskne se krouživým pohybem ruky sevřené v pěst, postižený je na zádech na tvrdé podložce. Při vysoké amputaci dolní končetiny, při gynekologickém krvácení
Dolní končetina
· Stehenní tepna(7): stačujeme pod středem tříselního vazu dvěma palci, při amputaci dolní končetiny. Při krvácení ze stehna
· Podkolenní tepna(8): tiskneme v podkolení jamce za současného max. ohnutí v kolením kloubu(koleni). Při krvácení z bérce




Tlakové body